Konkurenceschopnost České republiky v globalizované a znalostně založené ekonomice

Autor: 
Anna Kadeřábková

Se změnou technologických, produkčních, investičních a obchodních toků (ve prospěch toků služeb, výzkumu a vývoje a lidského kapitálu a v jejich rámci kvalifikovaných pracovníků a investic do technologií a expertizy) se zvyšuje podíl rozvíjejících se tržních ekonomik na globálním outputu. V roce 2015 bude Čína druhá nejsilnější ekonomika světa, vysoký bude rovněž růst ekonomické síly Indie. Výrobní faktory budou vždy směřovat do zemí s největším ekonomickým nebo společenským výnosem, který závisí na jejich strukturálních charakteristikách – vybavenosti fyzickým a lidským kapitálem, velikosti trhu, růstové výkonnosti, dopravních nákladech, bariérách vstupu. Dnešní rozvíjející se ekonomiky vykazují vysoký růst produkce kvalifikovaného lidského kapitálu i investic do výzkumu a vývoje (byť z výrazně nižšího základu než země rozvinuté). V nedlouhém časovém horizontu tak budou tyto země díky sílící domácí znalostní základně schopny konkurovat vyspělejším zemím v širokém produktovém spektru, tj. nejen v segmentech produktů a služeb s nízkou přidanou hodnotou, s výrazně nižšími produkčními náklady.

 

Globalizovaná a znalostní ekonomika představuje především stále silnější soutěž o zdroje s rostoucí mobilitou (technologie a kvalifikované pracovníky). Na významu nabývají nové typy zdrojů konkurenceschopnosti, zejména nehmotné (kvalifikace, znalosti a technologie v úzkém propojení), včetně kvality institucionálního prostředí ekonomických aktivit. Efektivnost využití zdrojů zvyšují úzké a pestré vazby mezi aktéry, jejich interakce, komunikace a spolupráce, dále schopnost a pružnost přizpůsobení a účinnost pobídkového systému. Zvyšuje se zapojení rozvíjejících se trhů do technologicky stále náročnějších výrobních segmentů oproti dřívějšímu omezení jejich konkurenční výhody pouze na levnou pracovní sílu a další vstupy. V případě nových členských zemí Evropské unie znamená úspěšný ekonomický vzestup současně oslabování nákladové výhody a přechod na kvalitativně založenou konkurenceschopnost se stává rozhodujícím faktorem dlouhodobě udržitelného růstu. Klíčové faktory kvalitativní konkurenceschopnosti a inovačnosti se obtížně měří (často mají charakter měkkých dat zjišťovaných nutně subjektivně zkreslenými průzkumy), jejich znalost je přitom klíčová pro efektivní zaměření podpory. Měříme převážně to, co jsme schopni měřit (zejména vstupy ve formě výdajů na výzkum a vývoj a na vzdělávání), spíše než to, co je důležité (inovační aktivity v jejich pestrých formách, jejich předpoklady a výsledky).

Příspěvek shrnuje poznatky výzkumu Centra ekonomických studií VŠEM v oblasti konkurenceschopnosti české ekonomiky, a to zejména z hlediska předpokladů a výsledků kvalitativně založené konkurenční výhody a dále z hlediska vztahu globalizačních a inovačních aktivit s důrazem na úlohu zahraničních investorů v rozvoji znalostní základny hostitelské ekonomiky.

Text ke stažení: